Už delší dobu jsem zjišťoval, že mi nevyhovují přístrojové skříňky které jsou běžně na trhu. Nezbylo, než se vydat vlastní cestou. Šířka konstantní, výška a hloubka se musí měnit podle potřeb v násobcích modulu. Jako základ jsem zvolil vnitřní rozměr 150x50x100 mm z Al plechu tlouštky 1,5 mm. Skříňka musí být vyrobitelná v amatérských podmínkách a velkou roli hraje vzhled. Základní rozměry jsou v náčrtku. I když jde celá skříňka vyrobit pomocí nůžek na plech, svěráku, úhelníku, pravítka a vrtačky, není to ono. Ve svěráku je nevyhneme nepřesnostem a na hranách ohybů jsou stopy po ohýbání i když použijeme dřevěnéný špalík nebo gumovou palici. Proto jsem si vyrobil jednoduchou mini ohýbačku na plech. Vyhovuje pro Al plechy o tlouštce 1,5 až 2 mm. Nahoře vpravo vidíte postupný vývoj skříněk. Nahoře čítač s atypickou výškou. Pod ním zdroj se skříňkou ještě ohýbanou gumovou paličkou. Dole finální verze (doufám) ohýbaná na ohýbačce.

Ještě musím udělat malou odbočku. Určitě vidíte na dělícím plechu nízké lisovací matice. Za ty musím poděkovat dvěma dobrým vílám. Tedy vílám, spíš vílákům. Navštívili mne jednoho dne dva důstojní pánové a tyto matice mi přinesli v krabici od doutníků jako dárek. Chtěl bych jim ještě jednou velice pěkně poděkovat. Ten den mi totiž telefonem oznámili z endoskopie velice nepříjemnou zprávu. Proto jsem zřejmě vypadal divně. Ale všechno dobře dopadlo, protože z nemocnice večer volali, že to byl omyl. Doplatila na to láhev moselského.
Čelní panel je vlastně vizitka naší práce. Zkoušel jsem různé postupy, včetně vypalování do barvy laserem. Na hliníku tak vzniknou krásné světle šedé znaky. V kombinaci s černým matným lakem je to paráda. Musím ale panel někam odnést, stojí to několik stovek a není to na počkání. Ani samolepící hliníková fólie pro potisk v laserových tiskárnách není řešení. Fólie je velice tenká, kopíruje všechny nerovnosti podkladu a tvoří se pod ní vzduchové bubliny. Ani po několika neúspěšných pokusech, i při nalepování fólie pod vodou, jsem nebyl spokojený. Vrátil jsem se zpátky k laserové tiskárně s fotopapírem a matné krycí fólii. Není to sice přepych jako při vypalování laserem, ale dá se na to koukat.
Protože skříňku vyrábíme ručně, je vlivem nepřesností při výrobě každý kus unikát. Proto je potřeba zvolit následující postup:

1. Na víka vystříhneme potřebný tvar z plechu, naměříme a vyvrtáme otvory pro upevňovací šrouby (zapuštěný samořezný šroub 2,8x5), ohneme a slícujeme vrchní a spodní víko.
2. Vystřihneme a ohneme bočnice, přiložíme k spodnímu víku, orýsujeme a vyvrtáme otvory pro šrouby podle otvorů z bodu 1.
3. Přišroubujeme spodní víko k bočnicím a zkontrolujeme slícování.
4. Nasuneme horní víko, orýsujeme a vyvrtáme otvory pro šrouby podle otvorů z bodu 1, opět zkontrolujeme slícování.
5. Podle vnitřních rozměrů krabice naměříme a vyrobíme přední a zadní panel, včetně otvorů pro upevnění.
6. Přiložíme postupně přední a zadní panel, na bočnice orýsujeme a vyvrtáme otvory pro upevňovací šrouby. Zkontrolujeme slícování a panely přišroubujeme.
7. Vytiskneme přední štítek s dostatečným přesahem a nalepíme ho na plastovou podložku (třeba výstražný štítek). Přes vytištěný motiv nalepíme ochrannou fólii. Výsledný štítek by měl být cca o 5mm na každé straně větší než požadovaný rozměr.
8. Vysekneme  s průměrem větším o cca 1-2 mm otvory které potřebujeme centrovat (např. stupnice potenciometrů). Štítek volně přišroubujeme k panelu, na osy potenciometrů nasuneme knoflíky a štítek vycentrujeme. Matice utáhneme. Pozor! pod každou maticí musí být podložka, jinak štítek při utahování potrháte.
9. Odehneme kraje štítku a přilepíme ho tenkou oboustranou lepící páskou, štítek ořízneme lámacím nožem podle panelu.
10. Díry pro nevyznačené otvory na štítku (např. LED) uděláme a začistíme frézou v minivrtačce

Nezapomeneme si při výrobě poznamenat polohu a sestavu jednotlivých dílů, omyly často vedou k znehodnocení celé práce. Ještě typ na orýsování plechů: podstatně lépe se vám bude pracovat, pokud si potřebné části plechu obarvíte tlustou lihovou fixou (Permanent Marker). Rysky jsou pak dobře vidět. Při omylu stačí starou rysku zabarvit.

Pokud budete skříňku barvit, je potřeba mít základovou barvu (Primer) určenou pro lehké kovy. Po zaschnutí přestříkneme plničem (Filler) a opět čekáme na vytvrdnutí. Skříňku eventuálně vykytujeme a přebrousíme brusným papírem "pod vodu" se zrnitostí minimálně 220. Pokud se po přebroušení objeví holý kov, znovu přestříkneme základem. Po vytvrzení už je čas na vrchní lak. Všechno v  bezprašném prostředí a čistotě. Hlavně se nesmí pospíchat a musí se dodržovat technologické přestávky mezi jednotlivými vrstvami laku. Když si spočítáte cenu sprejů a ztracený čas, je slušná prášková lakovna poblíž v každém případě výhra.