Dostala se mi do ruky kolineární anténa od firmy DIAMOND typu "bílá hůl". Chovala se velice náladově. Někdy SWR výborné, vysílala naprosto v pořádku. Jindy SWR nekonečné. První kontrola vyloučila TRX i kabel. Po připojení na anténní analyzátor se situace opakovala.

Povolením šroubu (1) uvolníme vnitřek antény a můžeme jej vysunout. Po vysunutí se objeví cívka s dvěma keramickými kondenzátory. Vývod kondenzátoru připojený na pájecí bod (2) by měl být spojen se středním vývodem koaxiálního konektoru. Ale nebyl. Ohmetr ukazoval nekonečný odpor. Odpájel jsem kondenzátory i cívku od vnějšího tělesa konektoru. Po odvrtání dvou zajišťovacích prolisů šla střední část vyjmout.

Vytažením kolíku (2) na který byl připájen kondenzátor šla rozebrat další část. A tady bylo jádro pudla. Při montáži se dělník nestrefil do otvoru pro čep a marně se jej snažil namlátit do plného materiálu (3). To se mu ovšem nemohlo povést. Proto jej uštípl a klidně na zbytek připájel kondenzátor. Výstupní kontrola nemohla zmetek objevit protože v tu dobu byl kontakt dobrý. Časem došlo k oxydaci materiálu a špatnému styku s velkým přechodovým odporem. Navíc byla střední část zasunuta do tělesa asi o 5 mm hlouběji. Tím se zmenšila styková plocha středního kolíku konektoru.

Oprava byla jednoduchá. Do správného otvoru pro kolík (4) jsem vyřízl závit M3 a kolík nahradil mosazným červíkem. Protože pružné části středního kontaktu koaxiálního konektoru byly velice dlouhé a nevyvozovaly správný přítlak přetáhl jsem přes ně ještě pružinku (5). Toto je názorný příklad toho, že kvalita se nedá vykontrolovat ani nařídit žádným procesem i když je to třeba ISO nebo TQS. Kvalita se musí prostě vyrobit.