0302
Prodlužovák, neboli koledování o průser
07.12.2009


Občas se svým životem hezky hazardujeme. Prodlužovák na fotografii jsem sebral jednomu radioamatérovi. Vydal jej až po ujištění, že když ho zabiju já, tak to bude příjemnější a bude to míň bolet. Takhle to nevypadá pro laika tak tragicky, ale pohled na kvalitu vodičů (vojenský telefonní kabel PK) musí už zarazit každého trochu soudného člověka. To mne vyprovokovalo k napsání tohoto článku. Proč musí být na prodlužováku tři vodiče, proč nemůže být libovolně dlouhý a vůbec jak má být provedeno zařízení abychom byli pokud možno co nejvíce bezpeční. Odborně se tomu říká "Ochrana proti nebezpečnému dotyku neživých částí" a tuto oblast popisují snad všechny normy a předpisy od začátku používání elektřiny.

 

Nejdřív nezáživný ale bohužel nutný úvod.
U nás ve státě je základní ochranou proti nebezpečnému dotyku zapojení sítě TNC a TNS. Pro naše účely stačí když budeme vědět, že soustava TNC má tři fázové vodiče L1, L2, L3 a jeden vodič PEN nulový který slouží zároveň jako ochranný . Soustava TNS má také tři vodiče fázové L1, L2, L3 , má vodič nulový N ale ještě navíc zvláštní vodič ochranný PE . Samotné rozdělení vodičů N a PE by tak zásadní smysl nemělo. Obrovská výhoda se projeví až se zapojením proudového chrániče. To je poměrně nové zařízení, které kontroluje zda se proud ke spotřebiči také vrací zpět správnou cestou. Pokud tento přístroj zjistí rozdíl mezi proudy tak se okamžitě rozepínají jeho kontakty a tím se odpíná postižená část. Funkce chrániče a ochrany proti nebezpečnému dotyku je velice dobře vysvětlena na stránkách ing. Kostky . Proč ten úvod? Abychom si uvědomili, že nevhodným zapojením obyčejné prodlužovačky můžeme vyřadit z činnosti jiné zařízení. Třeba proudový chránič.

Co se tedy smí a co nesmí.
Základní podmínky bezpečného provozu elektrických zařízení určuje norma ČSN33 2000-4-41. Pokud má někdo hlubší zájem, může se ostatní věci a normy související dozvědět právě zde. Pohyblivé přívody řeší norma ČSN 34 0350. A v ní jsou už věci které nás zajímají.
Dále bychom měli zkontrolovat pohyblivý přívod na velikost impedance smyčky a tím i vypínací proudy. Mohlo by se stát (a teď nepřeháním), že po připojení padesátimetrového prodlužováku o průřezu vodiče 0,35 mm 2 na zásuvku jištěnou pojistkou 50 A, z prodlužováku při zkratu zbudou jen dva rozžhavené dráty. A nic nevypadlo. Pojistky nereagovaly. Pochopitelně. Prodlužovák měl tak velký odpor, že zkratový proud byl menší než vybavovací proud pojistek.

Jak mohou být připojeny spotřebiče s pohyblivými přívody.

Povolené kombinace připojení.
Obrázek je jen schematický. Ve skutečnosti se v sítích TNC připojuje vodič PEN nejdříve na ochranný kolík a potom teprve na dutinku.

Předměty první třídy.
Mají všude alespoň pracovní izolaci a ochrannou svorku nebo ochranný kontakt. Sem spadají také prodlužováky, které musí být v jednofázovém provedení vždy třívodičové.

Předměty druhé třídy.
Jsou elektrická zařízení s dvojitou nebo zesílenou izolací a které nemají zařízení k připojení ochranného vodiče. Tolik text. Předměty druhé třídy poznáme podle normalizované značky na výrobním štítku. Jsou to dva soustředné čtverce. Jedině tyto spotřebiče mohou být připojeny k síti bez ochranného vodiče a mít jen dvoukolíkovou zástrčku.

Barvy vodičů.
Příklady značek předmětů druhé třídy (dva soustředné čtverce).

Z uvedeného tedy vyplývá. Když prodlužovák, tak zakoupený v kamenném obchodě, nikoliv z Dálného východu nebo Itálie. Pokud prodlužovák vyráběný, tak odborníkem. Pozor! Ne každý elektrikář je odborník! Ale odborníky prosím tímto o shovívavost. Chtěl jsem věci krátce podat tak, aby byly co nejsrozumitenější.

Tak nevím. Připadá mi, že jsem se zbláznil. Jen jsem dopsal článek, vyskočila mi tato zpráva ČTK. Skutečně nevím co k tomu dodat. Snad jenom to, že nejlepší asi bude požádat o prodlužovák známého elektrikáře a nic hotového nekupovat. Vůbec mi není jasná role EZÚ nebo jiné zkušebny při certifikaci. A pokud výrobek neměl certifikaci, jak je možné, že se dostal do prodeje.

Česká obchodní inspekce (ČOI) zakázala prodej nebezpečného prodlužovacího kabelu, u něhož hrozí riziko zásahu elektrickým proudem, popálení či požáru. Prodlužovačku prodávaly hobbymarkety Hornbach, Baumarkt či společnost Ferona.

"U tohoto výrobku je nebezpečí úrazu elektrickým proudem, popálení a požáru. ČOI doporučuje spotřebitelům, pokud si výrobek zakoupili, aby ho ve vlastním zájmu přestali používat," varovala ČOI.

Výrobcem nebezpečné prodlužovací šňůry je podle ČOI česká firma Munos z Brtnice. Prodlužovací přívod má označení 2P+PE, model Basic 1002041.

Vidlice prodlužovací šňůry má podle odborníků špatnou konstrukci. "Do zásuvky ji lze zasunout i obráceně. Vzniká nedokonalý kontakt jak s pracovními kolíky, tak s ochrannou dutinkou. Nedostatečná je i odolnost kabelu v místě vstupu do vidlice proti otáčení," uvedla ČOI.

18. 12. 2007 15:20 - PRAHA
Novinky, ČTK

Po této zprávě zkrátka musím ukázat co používám já. Jsou to vojenské komponenty posháněné po různých armyshopech, burzách i v Holicích. Všechny byly nepoužívané. Sice nemají označení CE ani ISO ale krytí těchto armatur je IP66. To znamená odolné úplně proti prachu a také proti stříkající vodě z libovolného směru. Řadové zásuvky na druhém obrázku mají těleso z gumy a jsou výrobkem firmy LEGRAND. Jejich celkový příkon může být až 3,5 kW. Dosud jsem za mnoho let s touto výzbrojí neměl nejmenší problém ať už při provozu ze sítě nebo z agregátu.
Je jasné, že toto nepoužívám třeba na sekačku. Tam mám prodlužovák s koncovkami také od firmy LEGRAND a také s gumovým tělesem. Tyto koncovky mají velice dobře řešeno uchycení kabelu proti vytržení a jsou zhotoveny prvotřídním způsobem. Pro ilustraci jsou na posledních dvou obrázcích. Použitý kabel má značení CGSG 3C 1,5 . Prodlužovák vždy před zimou očistím a ošetřím glycerinem. Na to, že je v používání už deset let a nezachází se s ním zrovna v rukavičkách, je jeho stav vynikající. Počítám, že ještě dalších deset let bez problémů vydrží.


 

Odkazy
[1] Názorný obrázek je z katalogu chráničů firmy SIEMENS