Snad každý má doma větší nebo menší sbírku toroidů neznámého složení a neznámých vlastností. Poměrně snadno jde získat měřením informaci o hodnotě A_L a tím pádem i o potřebném počtu závitů. Horší je to s použitelným kmitočtem.

Nezbytné minimum teorie
Kvalitu cívky určuje ztrátový odpor R. Jeho hodnota se mění s použitelným kmitočtem a určuje použitelnost jádra. Kvalitní cívky s vysokým činitelem jakosti (Q) potřebujeme ve VF technice pro laděné obvody. Cívky s malou hodnotou Q používáme na tlumivky, proudové baluny atd. Co je to vlastně činitel jakosti? K tomu pár následujících vzorečků. Aby se nemusely stále přepisovat části vzorců pro počítání s kmitočty, používá se výraz ω který vyjadřuje kruhový kmitočet

Činitel jakosti Q je vyjádřen jako poměr mezi indukčním odporem cívky a jejím reálným odporem. Složka reálného odporu tvořená vinutím je minimální a mění se pouze s teplotou. Proto jí v této úvaze můžeme zanedbat. Největší změnu mají na svědomí ztráty v jádře. Ty mají reálný charakter a jsou vyzářeny teplem. Proto také nevhodně zvolený toroid balunu u antény občas vysokou teplotou pukne.
Jde o to, zjistit jakou velikost mají při zvoleném kmitočtu ztráty. Podle toho se rozhodneme na co neznámé jádro použít.


Praktické určení
Pokud máme anténní analyzátor, není nic snažšího a s MiniVNA i jednoduššího. Pro zkoušky jsem na NF měřiči indukčností změřil a na toroidy navinul potřebný počet závitů pro indukčnost 10µH. MiniVNA jsem přepnul na měření antén a navolil zobrazení průběhu R.L. v dB. Zkoušená cívka se zapojuje do BNC konektoru označeného DUT.



První jádro které jsem měřil byl ekvivalent Amidonu T200/2 který jsem koupil na Aukru. Ztráty splývají s čárou která vyznačuje ztrátu 0dB. To skutečně odpovídá rozsahu KV. Zkusil jsem tedy použít celý rozsah MiniVNA a myslím, že tento toroid jde použít bez problémů i v pásmu 50MHz.



Další jádro které jsem zkusil mělo být údajně T50-N3. Podle výsledků jde tento toroid bez problémů použít ještě v pásmu 3,5MHz. Pro 1,8 MHz je ideální.



Také jsem byl zvědavý na průběh u žlutobílého toroidu z tlumivek počítačových zdrojů. Je to typický NF materiál a pro VF aplikace použitelný pouze na proudové baluny a tlumivky.



Jako poslední vzorek jsem vzal neznámý toroid. Opět se jedná o typický NF materiál nevhodný pro VF aplikace, opět s výjimkou tlumivek a proudových balunů kde velké ztráty pro potlačení VF potřebujeme.


Tímto způsobem jde jednoduše šuplíkové zásoby vytřídit. Z vlastní zkušenosti vím, že těch "dobrých" toroidů tam bude minimum. Literatura

[1]	Kurs radiotechniky	Dvořáček a kol.	SNTL 1975
[2]	Антенный анализатор и ферритовые кольца	Valentin RZ3DK	CQHAM.RU
[3]	Mění se indukčnost na feritových toroidech s kmitočtem?	Jaroslav OK1AYY	ok1ayy.sweb.cz
[4]	Cívky na feritových toroidech z Prametu Šumperk	Jaroslav OK1AYY	ok1ayy.sweb.cz