Digitální měřidla jsou dnes velice levná a relativně velice přesná. Mají ale několik nevýhod. Často nepotřebuji vědět jaká je přesná hodnota veličiny ale hledám minimum nebo maximum. Nebo potřebuji vědět zda došlo ke krátkodobému poklesu nebo nárůstu hodnoty. A v mnoha případech mi stačí když je ručička ve vyznačeném poli. To znamená, že sledovaná veličina je předepsaných mezích. V těch případech digitální měřidla selhávají. Připadá mi to dávný nástup digitálních hodinek.
Ale už dnes se dělají digitální měřidla s "ručičkou". Nejsou zatím běžně na trhu a stupnici si u nich zaručeně nenakreslíme.. Spousta měřících přístrojů je ale za směšný peníz v různých výprodejích. (Otázka jak ještě dlouho? Raději jsem se zásobil!) Neodpovídají ale rozsahy a stupnice tomu co většinou potřebujeme. Změna rozsahu a potlačení nuly jsou věci popisované snad v každé učebnici elektrotechniky. Horší je to s výrobou stupnic. Trvalo mi nějaký čas než byl vzhled a trvanlivost podle mých požadavků. Nejde jenom o vzhled ale i rozumnou přesnost. Co se týče přesnosti jasně vedou stupnice nakreslené tužkou při cejchování přístroje. Vzhled je zase doména stupnic vyrobených na počítači. Programy které jsou ke stažení na internetu jsou snad vhodné pro kreslení lineárních stupnic. U nelineárních průběhů naprosto selhávají protože je u nich vždy kladen prvořadý důraz na grafické provedení a ne na přesnost průběhu.
Zkusím zde popsat jednoduchý příklad postupu který používám. Výprodejní voltmetr s rozsahem 0-30 V potřebuji upravit na rozsah 0-15 V. Bohužel neexistuje univerzální postup jak měřící přístroje rozebírat. Přístroje METRA mají ze zadní strany většinou čtyři šrouby kterými je připevněno čelíčko. To je u starších přístrojů v provedení z černého plastu. Novější přístroje mají čelíčko vylisováno z průhledného plastu který je ve spodní části šedivě zbarven. Toto čelíčko je na základní výlisek naraženo a zajištěno výstupky. Nejlevnější měrící přístroje, nebo lépe indikátory mají průčelí úplně sprostě přilepeno po straně izolepou. Popisovaný voltmetr je z produkce bývalého SSSR a zakoupený ve vojenském výprodeji. Přední čelo bylo přilepeno po celém obvodu velice houževnatou hmotou. Protože tou samou hmotou bylo zalepeno i sklíčko, myslím si, že šlo asi o vodotěsné provedení do špatných klimatických podmínek. Hmotu jsem po celém obvodu rozřízl lámacím nožem a kapesním nožem velice opatrně vypáčil čelo. To je asi nejméně příjemná a nejvíc riziková operace z celé úpravy. Tady musíme postupovat skutečně opatrně. Najen s ohledem na měřící přístroj ale hlavně s ohledem na sebe. Lámací nůž je velice ostrý a krvavé skvrny na podlaze manželky obvykle nevítají s jásotem. A navíc vás začnou považovat za dementního blbce kterého není radno nechat ani chvilku bez dozoru.
Po uvolnění a odejmutí čela si nejdřív změříme vzdálenost od středu osy ručky k nějaké definované části stupnice. Já si vždy měřím tuto vzdálenost k hornímu okraji stupnice. U tohoto voltmetru to bylo 55 mm. Sejmeme stupnici a všechny demontované součástky uložíme do krabičky která jde zavřít. Předpokladem úspěchu je nic neztratit. Pokud se nám stane a něco nám záhadně a pochopitelně ne naší vinou zmizí (někdo mohl být v měřidle už před námi) musíme mít na paměti, že všechny součástky musí být z nemagnetických materiálů. Šroubky mosazné, měděné nebo hliníkové. Ztracené dorazy ručky jdou vystříhnout z kreslící čtvrtky. Dál prohlédneme vnitřek přístroje a pokud měníme rozsah, předřadné odpory nebo bočníky vyštípeme. Systém zapojíme přímo na vývodní svorky. Všechny potřebné součástky budeme připojovat zvenčí. Zde byl předřadný odpor na destičce která je nezřetelně vidět na pravé fotografii v horní části prostoru pro měřící systém. Stupnici jsem vyjmul z rámečku (specialita, stupnice žádný rámeček nemívají) a následuje další část práce.
Sejmutou stupnici si nalepíme na papír formátu A4 a začneme kreslit. První si uděláme svislou osu stupnice. Na ose si vyznačíme vzdálenost středu osy ručky. To je nejdůležitější bod. Od něj budeme všechno odvozovat. S tímto bodem spojíme rysku nuly na stupnici a rysku maximálního rozsahu. Sevřený úhel těmito ryskami nám dá rozsah stupnice. U mého voltmetru to bylo 90°. Pokud máme lineární stupnici, rozdělíme tento úhel na
požadované množství dílků, proměříme všechny ostatní rozměry stupnice a můžeme jít rovnou kreslit novou stupnici.
Pokud je stupnice nelineární, po vyštípnutí předřadných odporů nebo bočníků a připojení vývodů systému přístroj opět dáme dohromady ale bez předního čela. Přístroj připojíme k zařízení a ocejchujeme. Při cejchování si na stupnici děláme vlasové čárky tužkou v místech kde chceme mít na nové stupnici rysky. Další postup je stejný jako u kreslení lineární stupnice. Jenom místo rozdělení úhlu mezi krajními ryskami přeneseme postupně cejchovací rysky na oblouk úhlu rozsahu stupnice. Na obrázku naznačeno hodnotami 1 a 2. Současně si změříme a poznamenáme úhel mezi požadovanými ryskami. Když máme všechny rysky zakresleny, opatřeny čísly a poznamenané úhly mezi nimi, můžeme jít také kreslit stupnici.
Ke kreslení potřebujeme program který musí umět kreslit oblouky, kruhy, kreslit přímku z počátečního bodu pod požadovaným úhlem. Kreslící jednotky
musí jít převést na milimetry nebo jiné rozumné míry ve kterých jste schopni se orientovat. Já používám program který má rád DOS, je z roku 1982 a který už zaručeně neseženete. Pokud by někdo z vás měl na takový současný kreslící program tip, napište. Rád uveřejním. Při dnešní počítačové gramotnosti a pestrosti programů nemohu popisovat kreslení v programu který používám. Ani to nemá cenu. Doufám, že toto dovedete ve svém programu a budete radit mně.
Další krok je tisk. Tisknu na fotopapír karton. Jde v tiskárně trochu ztuha ale jde. Po vytisknutí nastříkám z lícové a po zaschnutí i z rubové strany karton bezbarvým lakem. Tak zamezím kroucení stupnice vzdušnou vlhkostí a tím drhnutí ručky. Dál ořežu nepotřebné okraje lámacím nožem, vystřihnu otvory a zkušebně osadím do měřidla. Pokud je vše v pořádku podlepím stupnici proužky oboustrané lepící pásky a nalepím. U mého měřidla jsem přišrouboval stupnici, nasunul rámeček na novou stupnici a přilepil ho
oboustranou izolepou k základovému výlisku i k nové stupnici.
Měřidlo smontujeme, zkontrolujeme stupnici na zařízení, zalepíme a máme hotovo. Myslím, že výsledek je slušný.
Obdobným způsobem vyrábím i popisky na skříně. Rozdíl je v tom, že obyčejný kancelářský papír s vytištěnou stupnicí nepo popisem polepím z lícové strany izolepou a rubovou stranu podlepím oboustranou izolepou. Etikety nepoužívám protože prosvítají. Zkoušel jsem i křídový papír, ale rozdíl v kvalitě papíru není téměř poznat. Nejlépe se popisky a stupnice na zařízení lepí tak, že se nalepovaný štítek vezme pinzetou za růžek. Růžek přes diagonálu se přichytí lehkým přitisknutím (špejlí nebo něčím podobným) k podkladu a pinzetou štítek vyrovnáme do roviny. Pokud jsme štítek nalepili špatně v rovině, lehkým tahem štítek odtrhneme a máme další pokus.
Stupnice a popisky rezonančního měřiče indukčností. Výsledek také ujde. Všimněte si malého výřezu nad ryskou u knoflíku. Ten je tam proto, že se do ní bez velké vůle vejde tuha od mikrotužky s kterou kreslím čárky při cejchování stupnice. Potom nakreslenou stupnicí přilepím na papír A4..........a tak dále.
OHLASY
24.02.2007 Ahoj Jardo,já vyrábím stupnice pro měřáky pomocí programu Meter 2.05 (trial version) ke stažení je zde : www.tonnesoftware.com. Tisknu to na fotopapír. Jde to pěkně v barvičkách. I já jsem pochopil po chvilce laborování, jak se s tím programem zaobrábí.
Hezký weekend a 73!!!! Láďa OK1UNL
26.02.2007 Nazdar Jardo... čo sa týka stupníc, tiež používam program Meter. Keď sa v ňom navrhne stupnica, dá sa uložiť do súboru a premenovať koncovku na.plc, potom sa da otvotiť v programe Corel.Tam sa už dá všetko upraviť. Farby aj písmo a všetko ostatné. Tlačí mi v takej istej mierke ako bola vytvorená v Metri. 73 Jozef om7yc
26.02.2007 Jardo, zabudol som dodať, že ja používam starú verziu 1.29. Teraz som si stiahol najnovšiu a som milo prekvapený. Ani som nevedel, že sa soft ďalej vyvija. Tak už predošlý e/m asi neplatí. Ale to ešte musím vyskúšať. Maj sa 73 Jozef om7yc
28.02.2007 Jardo, ešte sa vraciam k predošlým e/m-lom.Vyskúšal som dnes Meter v2.21. A predsa je výhodné dať to Corelu. Vytvára síce pekné stupnice, ale v Coreli sa to dá dotiahnuť k úplnej dokonalosti Hi. Keď sa navrhne stupnica v Metri, dať v ponukeFILE- WRITE HPGL- a uložiť do ľubovoľného adresára. Program zavrieť a štartnúť Corel,v ňom- súbor otvoriť-, najsť vo zvolenom adresári súbor z Metra. Súbor sa otvorí a je cezeň nápis tonnesoft.com a wa....ale toto sa už dá hravo poodstraňovťv Coreli, ako aj vsetky nápisy. Potom pridať ľubovoľné a proste všetky možnosti, ktoré ponúka Corel.čiarky na stupnici sa dajú ľubovoľne premiestňovať atď atď.... Hi. Prajem príjemný zážitok z práce a dobrý pocit z pekných stupníc. 73 Jozef om7yc
27.02.2007 Nazdar Jardo... ďakujem za e/m. Ja sa trochu pohrám s tým programom, a hlavne skúsim len popísaťspôsob ako to dostať do Corelu. Ja tiež neviem v ňom dobre chodiť, ale kto bude mať záujem, musí sa s ním zoznámiť. Ja si viem v ňom upraviť tie stupnicena svoj obraz, ale neviem ho ovládať úplne. Ale to nebráni niekomu aby sa tým zaoberal. Skutočne sa dajú robiť až profi stupnice. V Metri je možnosť vyberať asilen z dvoch fontov. V Coreli je to podstatne viac. A samozrejme aj farby. Dôležitéje, že sa z Metra dá preniesť stupnica do Corelu z rozmermy pre daný meráka ani po úpravách sa nemenia. Po vytlačení stupnica sedí tak, ako bola rozmerovo navrhnutá. Zatiaľ sa maj pekne a možno ešte niečo k tomu napíšem. V každom prípadesa v krátkosti nedá napísať manuál ku Corelu. To sa už záujemca musí naučiť. 73 Jozef om7yc.