Materiál najdete v každém vyřazeném LCD monitoru. Pro podsvícení se používají dvě minizářivky. Rozvod světla v monitoru zajišťuje průhledná akrylátová deska s tluštkou 6mm. Na desce je jemná síť bodů, které při podsvícení září. To bude vnější strana.

Lepil jsem původně speciálním lepidlem na akrylát. To ale nedrželo, proto jsem celou nádrž slepil znova vteřinovým lepidlem. Drží bezvadně, ale teče. Po slepení je nutné překontrolovat těsnost nádoby a vadné spoje opravit.
Vteřinovým lepidlem se vám na 90% nepodaří slepit těsnou nádobu. Je dobré se na to připravit a srazit vnější hranu lepených desek. Po slepení nádoby vyplnit tento prostor vteřinovým lepidlem. Ve slepené nádobě jsem musel pro utěsnění vyfrézovat zářez minivrtačkou. Chybami se člověk učí (nejlépe cizími). Těsní se pouze jedna strana, nádoba se může převrátit až po zaschnutí vteřinového lepidla.

Nádoba na leptání má obsah lázně cca 200 ml. vnitřní rozměry 140x85x25 mm. To je minimum pro leptání desek 80 x 80mm. Roztok pro leptání používám jako jednorázový.

Vzduchování

Pro vzduchování používám levné membránové čerpadlo Elite799, 230V/23W, 500cm³/min. Na vytváření bublinek pomocí akvaristiclého kamene můžeme zapomenout. I když je kámen deklarovaný jako "keramika", po čase změkne a odejde. Nezbývá než si čeření vyrobit. Je vyrobené z kousku akrylátu, drážku jsem vyfrézoval na stolní vrtačce. Trysky vrtané podle ruky vrtákem ø 0,8 mm. S vrtákem ø 0,3 jsem neuspěl. V akrylátu se zatavil a spolehlivě ukroutil. Na obrázku je vidět bílý závoj na akrylátu. Vytvářejí ho výpary z vteřinového lepidla. Proto se s ním nesmí lepit průhledné kryty displejů.

Když do nádoby vháníme vzduch, musíme počítat také s tím, že musí také uniknout. Ve víku jsou vyfrézované výfukové kanály umístěné na opačné straně než čeření.

Přívod vzduchu do středu čeření se ukázal jako velice vhodný. Na koncích ale už vzduch nevycházel. Proto jsem experimentoval s průměry vzduchových trysek Původně byly všechny s ø 0,8 mm, od středu jsem průměry postupně zvětšoval na obě strany v řadě z 0.8, 1, 1,2 mm. Do vody jsem nasypal piliny akrylátu abych znázornil proudění. Na nepříliš povedeném videu je vidět jak jsou piliny unášené. Časem uvidím jak se to osvědčí.

Držák desky

Aby byla umožněná cirkulace kapaliny, nesmí deska spojů ležet na dně nádoby. Proto je na dně umístěný rošt z laminátu který má V výřezy. Do nich deska zapadne a drží ve správné poloze. Segmenty jdou přilepené s roztečí 15mm na čeření a tvoří s ním nerozebíratelný celek.

Co závěrem?

Pravdou je, že nemusím mít při leptání nos nad miskou s kyselinou, čichat výpary a pohybovat v lázni tištěným spojem. Pracuje se ze žíravinami a tak je nutné postavit nádobu do misky, aby při případném úniku nebo převržení nedošlo k maléru. Je třeba dát pozor na potřísnění leptacím roztokem.
Nutné je také respektovat pokyny uvedené v bezpečnostních listech použitých chemikálí.
Maně se ale vyskytuje otázka: stálo to za to? Pro několik kusů vyleptaných desek za rok? To si musí vážit každý sám.