1202 | OK1CJB - něco o mně | 21.04.2006 |
K rádiu mne vlastně přivedl můj děda. Po prvních pokusech s "jednolampovkou" osazenou tuším RV2,4P800 (Anodové napětí 4,5V a fungovalo to!) jsem začal hledat spřízněné duše. Protože jsem bydlel v Dejvicích a nedaleko v Českomalínské ulici byla kolektivka OK1KZD bylo vše bez problémů. Velice ochotně se mě ujali ing. Špičák a ing. Skopalík. (Pokud budou v mém textu nepřesnosti promiňte. Vše jsem zažíval jako čtrnáctiletý kluk a dnes je ze mne šedivý invalidní důchodce.) Na tyto dva pány do dneška vzpomínám. Dali mi solidní základy. Dále si namátkou vzpomínám na bratry Klimoszovy, Jirku Hulíka - ten si půjčoval z OK1KZD osciloskop.S jeho pomocí vznikalo na průmyslovce v Panské experimentální televizní studio. Chodilo nás do klubu podstatně víc, ale jména se mi vykouřila z paměti. A že bych tehdejší kolegy dnes poznal je pustá iluze. Už tehdy mne táhly "žížalky". Poslední co jsem tehdy dělal byl AM vysílač na dva metry s tlumivkovou modulací. Osazen byl elektronkou E88CC s napínanou mřížkou. S tímto vysílačem jsme také jeli polní den z paneláku na pražských Petřinách. S výkonem asi 1W - všiměte si už tenkrát QRP (teď dělám z nouze cnost) - jsme tenkrát dělali stanice v rakouských Alpách. (Průmyslové rušení jsme vlastně ani neznali a krátké vlny "chodily samy".) Na střeše byl postavený stan a z něho se ručně točila dvoupatrová anténa. Myslím HB9CW, ale krk za to nedám.
Dole je papír na provoz na vozidlových stanicích typu WXN.