Radioamatérský občasník
cz OK1KMR & OK1CJB Jaroslav Janata Czech Republic QTH: Říčany Loc: JN79hx EPC: #1217 swl-@-ok1cjb.cz SWL: OK1-15 512 cz
ADTRX-9 10. Koncový stupeň OK1CJB 17.08.2014  


Předem poznámka: ještě před dokončením koncového stupně by si každý, pokud ho už nemá, měl postavit QRP anténní odpor. Bude potřeba na nastavení a zkoušky. Provizória většinou nesplňují to, co potřebujeme a občas působí i destruktivně. A na odporu který má měřící přístroj s rozsahem 100W toho moc neuvidíme.

Budič


8-190 PAsch a

Pomalu ale jistě se blížíme k finále. Poslední neosazená část na desce je koncový stupeň. U první části Tasa YU1LM v manuálu signalizuje možné nepříjemnosti s tranzistory BS170. Koupil jsem jich pro jistotu dvojnásobný počet (při jejich ceně to není problém) a změřil je.


vzorek 1 2 3 4 5 6
ID [mA] 5,3 5,2 5,3 5,4 5,3 5,1
Ugs [V] 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,1

To je vše, co jsem mohl zjistit na mém jednoduchém testru. Vzorky 1, 3 a 5 jsou shodné.



Při zkoušce jsem zapojil napětí +13,8V do pinu J28. Tím byla napájená jenom část která je na horním schematu a Zenerova dioda D14. Odběr byl cca 170 mA. Tranzistory se začaly nepříjemně ohřívat. Jejich teplotu odhaduji asi na 80°C (70°C je práh bolestivosti). Uklidnil mne pohled do katalogového listu, kde je deklarovaná provozní teplota až do 150°C. Skutečně, po doteku nasliněného prstu nesyčely. Po ustálení teploty bylo napětí v bodech a u R100=0,402V, R101=0,411V a R103=0,403V. Ovšem měřit s běžným multimetrem setiny a tisíciny voltu je blbost, takže úbytky na všech odporech jsou 0,4V. Všechno je v pořádku a můžeme jít dál.
V originální skříni je vestavěný kombinovaný chladič, který s chlazením těchto tranzistorů počítá. V mojí skříni chyběl přítlačný plech tranzistorů. Ten jsem nahradil kusem L profilu. Na obrázku je také vidět přitažení chladiče k bočnici šrouby M3. Všechny mechanické spoje které mají převádět teplo (včetně plošek tranzistorů) jsou podmazané teplovodivou pastou.
Je nutné zařízení napájet napětím přiměřeným napětím. Na obrázku jsou naměřená napětí při napájecím napětí 13,8V . Na stejném vzorku naměřená napětí při napájecím napětí 11,7V . Je třeba dát pozor na úbytek napětí na zařazeném miliampérmetru v sérii. Není problém úbytek cca 1V při proudu 200mA. To může zkreslit celé měření. Proto je důležité kontrolovat napájecí napětí až za měřením proudu.
U trimru RT6 nastavíme jeho běžec do krajní polohy směrem k uzemněnému konci. Na R107 není proto žádné napětí.

Koncový stupeň

8-190 PAsch b

8-190 L17U L17 se naskýtá otázka. Co to jsou dva závity? Logika hovoří jednoznačně ve prospěch varianty č.2. Tu ostatně ukazuje i jedna fotografie v závěru manuálu. Variantu 1 podporuje obrázek u schematu koncového stupně a fotografie na další straně závěru. Navíc této variantě odpovídají i rozteče otvorů na desce. Vyrobil jsem tedy cívku podle varianty č.1.

8-190 L17 R110

Pro začátek je možná lepší použít levnější a dobře dostupné IRF530. Naštěstí jsem tranzistory RD16HHF1 na eBay poměrně výhodně získal a tak nebylo co řešit. Důležité je dobře si prohlédnout výkres osazení a zvolený tranzistor zapájet do správné pozice. Podmazání teplovodivou vazelínou je samozřejmost. Při použití IRF510 nebo IRF530 nezapomeneme na izolační podložku.

8-190 DPSkonec
Po osazení koncového tranzistoru nastavíme jeho klidový proud trimrem RT6. Proud nastavíme na hodnotu, která je součtem naměřeného proudu při kontrole napětí na odporech R104, R105 a R106 a proudu koncového tranzistoru. V mém případě je to 170mA + 500 mA. Po nastavení propojku z +12V na pin J28 odstraníme a všechny propojky zapojíme podle dokumentace.

Na přístrojích odleva: proud budiče a koncového stupně, napájecí napětí na vstupu TRX, napětí na G tranzistoru F4. Mám osazený RD16HHF1, u IRF mohou být hodnoty odlišné. Je dobré proud zkontrolovat a nastavit trimrem TR6 ještě jednou, po ustálení teplot polovodičů.


◄ modulace © YU1LM, OK1UNL, OK1CJB