Radioamatérský občasník
cz OK1KMR & OK1CJB Jaroslav Janata Czech Republic QTH: Říčany Loc: JN79hx EPC: #1217 swl-@-ok1cjb.cz SWL: OK1-15 512 cz
KROUŽEK
Audion - 1
OK1CJB
01.04.2017
01655

Po experimentech s tužkovými elektronkami jsem se pokorně vrátil ke staré dobré a osvědčené RV12P200 v ruské verzi, s oznažením 12Ж1Л. Pod tímto názvem jí najdete na ruských stránkách. Na stránkách psaných latinkou se vyskytuje pod názvem 12SH1L, řidčeji jako 12J1L.
Odkud ale začít. Po pátrání na stránkách tu, i cizozemských mne upoutal článek [2] od Viktora OK1TAR Od krystalky k třílampovce. Který jsem vzal jako základ k elektronkovému dobrodružství.
První vyráběná věc je cívka. Ta je navinutá na 50mm dlouhém kusu novodurové trubky s vnějším ø32mm.. Cívka je navinutá drátem CuL0,22 z cívky jakéhosi telefonního relé. Jaký postup se při výrobě nejvíc osvědčíl?
  1. Navíjení začínáme od konce, kde je nejvíc závitů. V našem případě od horního konce cívky. Dvěma otvory ø1mm protáhneme drát a zajistíme ho.
  2. Vždy po pěti závitech vinutí urovnáme, po deseti vinutí opět urovnáme a fixujeme vteřinovým lepidlem. Stačí malá kapka na jedno místo. Nebojíme se lepidlo rozetřít a vtlačit ho i mezi závity. Přebytečné lepidlo otřeme.
  3. Po deseti závitech změříme šířku vinutí. Při drátu ø 0,22mm to je asi 4,5mm.
  4. Když navineme počet závitů menší o deset než je třeba, od konce vinutí odměříme na cívce rozměr z bodu 3 a vyvrtáme díru ø 1mm
  5. Dovineme potřebný počet závitů, na drátu uděláme dostatečně velkou smyčku, protáhneme jí dírou do středu cívky a zajistíme vteřinovým lepidlem.
  6. Po zatvrdnutí lepidla dráty smyčky zkroutíme, zavineme do středu cívky a pokračujeme v navíjení
  7. Hotovou cívku natřeme acetonovým lepidlem. To si vyrábím rozpuštěním polystyrénu v acetonu.
  8. zkroucené dráty zastřihnene na ptřebnou délku a pocínujeme. Cínuju pistolovou páječkou na novoduru. Normální páječkou s řízením teploty to nejde. Je skutečně potřeba vyšší teplota. A novodur mi smrdí o něco míň než Acylpyryn.
Na spodní konec cíky je přilepený laminátový držák kterým cívku přišroubujeme na šasi do otvoru pro sokl LOKTAL. Kupodivu vteřinové lepidlo slepí výborně i tyto dva materiály. Na obrázku je cívka kterou vyrobil v kroužku Matěj (11let).

01655 civka01655 vyvody

Na stáčení vodičů mám jednoduchý přípravek. Háček v minivrtačce. Minivrtačku zapnu, prsty zastavím, navléknu smyčku drátu a brzděním reguluji otáčky. Když jsem spokojený, vrtačku opět prsty zastavím, vypnu a ze smyčky vyndám háček. Je to jednoduché, rychlé a vzhledné.01655 chasis 01655 pohled1
Šasi na první kus jsem vyrobil doma z plechu AL ≠2mm. Další si budou dělat děti samy z cuprextitu. V šasi je jeden otvor pro sokl loctal navíc. Je přípravený do budoucna pro elektronku NF zesilovače.

První zapojení byla opět krystalka. Místo germaniové diody GAZ51 jsme použili Schottkyho diodu BAT48. Při poslechu nešel zjistit žádný rozdíl v kvalitě a hlasitosti příjmu proti germaniové diodě GAZ51.
01655 krystalka01655 osc1

Zelený průběh na snímku osciloskopu je amplitudově modulovaný signál stanice ČRO2 na kmitočtu 639 kHz. Žlutý průběh je demodulovaný signál za diodou D1.


Vyšší dívčí:
změřená indukčnost cívky je 250µH, změřená kapacita otočného kondenzátoru je 18 až 410pF. Můžeme tedy spočítat podle Thomsonova vzorce krajní rezonanční kmitočty.
01655 vzorec1Rozsah středních vln je 520 až 1610kHz. I když se krajní  kmitočty trochu změní vlivem parazitních kapacit, měli bysme se do rozsahu středních vln vejít bez problémů.
Signální generátor se vyskytuje mezi radioamatérskou veřejností už jen sporadicky, kontrola rozsahu je možná třeba pomocí miniVNA.

Dioda

Je další klíčová součástka. Trochu úsměvně na mne působí mnohdy úporná snaha o získání germaniových diod. Obvzlášť v kurzu je dioda GAZ51 z produkce Tesly. Pokud chce někdo za každou cenu germaniovou diodu, může na eBay koupit germaniovou detekční diodu 1N34A. S čistým svědomím ale potvrdím, že úplně stejnou službu udělá běžná Schottkyho dioda BAT48.

Sluchátka

Klasika jsou vysokoohmová vojenská s odporem 4000Ω. Mě víc vyhovují ruská sluchátka typu TA-56M 1600Ω v sérii a výsledným odporem 3200Ω.
Zajímavé je, že u krystalky dobře obstojí i ruská sluchátka TA-56M 50Ω, v sérii s celkovým odporem 100Ω.
Zajímala mě i citlivost sluchátek. Pro nepříliš hlasitý a srozumitelný poslech stačí napětí 0,05V na sluchátkách s odporem 3,2kΩ. To je příkon 0,78µW!


A je tady elektronka


01655 zes

Krystalka se zesilovačem je další ze zapojení z článku [2]. Elektronka 12Ж1Л, anodové napětí 12V. Signál je silnější než z krystalky, ale pokračujeme dál. Místo detekce diodou bude mřížková detekce. Proto je třeba mírně změnit zapojení.

01655 g1
Mřížková detekce je záležitost z třicátých let minulého století. Kladná půlvlna signálu se s elektrony vylétajícími z katody vyruší. Záporná půlvlna se s těmito elektrony sečte a anodový proud se zmenší. Dochází nejen k detekci, ale i k zesílení signálu. Síla signálu je stejná jako u krystalky se zesilovačem. Signál ve sluchátkách se zvětší se zvětšením anodového napětí elektronky. V našem případě z 12 na 30V.
Teď postavený přijímač rozebereme, opravíme špatně zapájené spoje, součástky i spoje "učešeme" a připravíme na stavbu audionu. Do konce roku máme ještě dvakrát kroužek. Doděláme audion a dostavbu NF zesilovače začneme po prázdninách.

Sluchátka

Nízkoohmová sluchátka nejdou použít v případě, že jsou použitá současně jako anodový odpor. To je v našem případě. Měla být dodržená i polarita. Ta je  vyznačená na mušlích, u některých provedení je vyznačená i na vidlicích.

Odkazy

 [1]  Praktická škola radiotechniky (1943)  ing Miroslav Pacák  Historický radioklub československý  
 [2]  Cesta mezi kopanci a zkraty  Viktor OK2TAR  Od krystalky k třílampovce  
 [3]  Expedice bílý tesák  Viktor OK2TAR  Zvýšení selektivity audionu