Radioamatérský občasník
cz OK1KMR & OK1CJB Jaroslav Janata Czech Republic QTH: Říčany Loc: JN79hx EPC: #1217 swl-@-ok1cjb.cz SWL: OK1-15 512 cz
KROUŽEK
Měření elektronky 1P24B (1П24Б)
OK1CJB
01.04.2017
01653

01653 1P24B data2

Ono se řekne uděat zesilovač s tužkovou elektronkou na malé napětí. Na internetu je toho spousta. Když ale začnete něco dělat, zjistíte, že jsou to většinou věci postavené nadšenci, kteří jsou spokojeni, že to nějak hraje. Další skupina jsou jidé, kteří nikdy nic nepostavili a baví se kreslením "zaručených" schemat. Protože při malém napětí charakteristiky uváděné v katalogu neplatí, je třeba si nejdřív zjistit základní údaje, zejména křivku Ug/Ia. Názorný popis jak na to, je na [4].


Nejdřív ověření elektronky podle katalogových ůdajů:01653 katalog 1P24B
1П24Б Uf If Ua Ia Ug1 Ug2 Ig2 Ug3
[V] [mA] [V] [mA] [V] [V] [mA] [V]
Katalog - typické hodnoty 1,2 190 150 18 -14 125 0 0
Katalog - maximální hodnoty 1,2 210 150 24 -14 125 1,5 0
Naměřeno 1,2 190 150  24 -14 125 1,35 0

Elektronka je v rozmezí hodnot udávaných výrobcem. Není divu, elektronka je nová a právě vybalená.

01653 sestava


Pentodu je také možné zapojit jako triodu. Přitom se většinou spojuje stínicí mřížka s anodou a hradicí mřížka s katodou. V takovém případě dostaneme triodu s nízkým až středním zesilovacím činitelem. Můžeme také spojit A s G2 a G3 (opět získáme triodu s nízkým až středním μ), nebo spojit všechny mřížky navzájem. Pak má trioda vysoký zesilovací činitel. Při dalším měření zapojíme elektronku 1P24B jako triodu. Jde to několika způsoby.
  1. Nejvíc používané je spojení třetí mřížky s katodou a druhé mřížky s anodou. Vznikne trioda se střední strmostí.
  2. Další možnost je spojení druhé a třetí mřížky s anodou. Proti předešlému zapojení to myslím nepřinese žádnou výhodu. Tato možnost u tužkových elektronek není.
  3. Třetí možnost je pro práci s nízkým anodovým napětím docela lákavá. Spojením všech tří mřížek vznikne trioda s vysokým zesilovacím činitelem. Ale ani to tu nefunguje.
01653 mereni 1P24B
1P24B (1П24Б) Ua=Ug2=40V Ug3=0
Ug1 [V] -11 -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0
Ia [mA]  0,09 0,22 0,55 1,00 1,60 2,25  3,42  5,00 6,90  9,00  11,50  14,65
ig2 [mA]  0  0  0 0 0 0,10 0,15  0,25  0,40 0,60  1,00  1,68
S [mA/V] - 0,13 0,33 0,45 0,60 0,65 1,17 1,58 1,90 2,10 2,50 3,15


1P24B (1П24Б) Ua=Ug2=30V Ug3=0
Ug1 [V] -11 -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0
Ia [mA]  0  0  0 0,05  0,17  0,43  1,10  2,00 3,10 4,70  6,50  8,90
ig2 [mA]  0  0  0 0 0 0 0,04  0,08  0,15  0,27  0,45 0,90
S [mA/V]  -  -  - 0,05 0,12 0,26 0,67 0,90 1,10 1,60 1,80 2,40


1P24B (1П24Б)      Ua=Ug2=24V Ug3=0
Ug1 [V] -11 -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0
Ia [mA]  0 0  0  0  0,03  0,13 0,40 0,90 1,60 2,60 4,35 6,80
ig2 [mA] 0  0  0  0  0  0 0,01  0,03 0,09 0,16 0,30 0,70
S [mA/V]  -  - - - 0,03  0,10  0,27  0,50 0,70 1,00 1,75  2,45


1P24B (1П24Б)      Ua=Ug2=12V Ug3=0
Ug1 [V] -11 -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0
Ia [mA]  0  0  0  0  0  0 0  0  0,03  0,25 0,88 1,75
ig2 [mA] 0 0  0  0 0 0 0 0 0  0,01  0,10 0,26
S [mA/V] - -  - -  -  - - - 0,03 0,22  0,63 0,87


01653 graf Ug-Ia 1P24B



POZNÁMKA
Anomálie ve spojování mřížek je zřejmě daná konstrukcí těchto elektronek. Nefungují totiž na stejném principu jako normální elektronky, ale pracují na principu elektronové optiky. Z klasické elektronky je použitá pouze žhavená katoda. Ostatní je úplně jinak. Zajímavosti o těcho elektronkách se dočtete na [5].

Odkazy

 [1]  Data elektronky 1П24Б  http://www.radiomuseum.org  část 1  
 [2]  Data elektronky 1П24Б  http://www.radiomuseum.org  část 2  
 [3]  Data elektronky 1П24Б  http://www.radiomuseum.org  část 3  
 [4]  Meranie_elektroniek  http://www.telehistoria.org  Meranie_elektroniek.pdf  
 [5]  Konstrukce tužkových elektronek  MISA ELECTRONICS  Tužkové elektronky