Jednotlivé díly byly volně otočné. Pro směrovou anténu nepoužitelné. Imbus M6x10 spolu se zářezem na opačné straně trubky aretuje jednotlivé díly proti pootočení. Na spodním dílu je volant z jakési herní konzoly. Na předposlední tyči je ložisko s průchodem pro koaxiál (RG213). A úplně nahoře je držák pro připevnění antény.

Pro zmenšení tření jsem horní silonové ložisko, mimo dosedací plochu kroužku zbrousil do kuželu. Na fotografii to není moc vidět. Další důležitou věcí jsou kolíky kotev. Naštěstí mám z vojenského výprodeje bytelné ruské i s pojistkou proti vyvlečení lana. To byla první etapa úpravy, která vydržela několik let. S větší výškou se objevily další problémy. Protože většinou stožár stavím sám, musel jsem si udělat několik pomůcek.
Nejvíc usnadní práci „autopata”. Při výrobě jsem chtěl dostat stožár co nejblíž stolku. Musel jsem ale respektovat tvar zdvižených zadních dveří. S nimi nesmělo dojít ke kolizi. Prostor pro sevření stožáru je obložený kůží. Může se to zdát jako nemístný přepych, ale tření kovu o kov při otáčení mi nedělá dobře. Navíc kůže je perfektní brzové obložení. Při utažení se se stožárem nedá otočit. Nutná podmínka pro budoucí použití rotátoru.

Kostra paty je svařená z ohýbaných profilů 40x30x2mm a 30x20x2mm. Provedení jsem postupně upřesňoval v průběhu výroby. Proto bohužel neexistuje žádná výrobní dokumentace.

Pro krátkodobé použití stožáru je ideální výška 7m. Stavba probíhá rychle s pomocí dvou kladek. Stožár se z vodorovné polohy snadno zvedne rukama a jeho přidržování při stavbě není problém. Použití dvou kladek zabrání průhybu stožáru při stavbě. Stožár se kotví kotvami ve výšce 5,5m.

Při stavbě stožáru s výškou 10m je už třeba manipulovat s bočním kotvením a při stavbě použít nůžky pro zvednutí z vodorovné polohy. Pro vlastní stavbu je vhodné použít naviják nebo kladkostroj. Stožár je třeba kotvit ve dvou patrech (4 a 8,5m). Je třeba si všechno předem pořádně připravit. Pro samotného člověka práce až nad hlavu. Stačí zamotané jedno lano a hned je problém. Zvýšení je pouze o 3m, ale musíme si uvědomit, že je to víc než o 40%. Sestavovací stožáry jsou štíhlejší a mají větší vůle než vysunovací typu Magirus. (Pokud občas sledujete ruské radioamatérské stránky, všimněte si rozdílů mezi typy cоставная мачта a телескопическая мачта.) Sestavovací stožáry se při větší délce vždy kotví ve více patrech. U obou variant je nutné použít odpovídající lana a kolíky.