Rok po výrobě antény jsem udělal její dvojče. Délky prvků jsou měřené posuvným měřítkem s délkou 500 mm. Pro zajímavost ukázka toho, jak vypadá nonius. Abych měl přesnou délku a kolmé ukončení, obráběl jsem prvky na soustruhu. Nejdřív rozdíly ve výrobě:

1. V tomto provedení je mikropáskový obvod postříbřený.
2. Délka prvků je vyrobená s přesností lepší než ± 0,02 mm, rozteč na ráhnu je s tolerancí menší než ± 0,5 mm.
3. Části dipólu 2x 153,5 mm ± 0,2 mm s mezerou 10 mm ve středu dipólu. Celková délka dipólu po zalepení střední části je 317mm ± 0,01 mm.
4. Propojení mezi koaxiálním konektorem a ráhnem je místo nerezového pásku z hliníkového plechu. Podstatně líp se s ním pracuje.
5. U ráhna z jeklu 20x20x1,5 nejdou použít moje lisovací matice M4 se zapuštěnou hlavou. Zahloubením propadnou. V pohodě je použití matic M5. Lisovací matice M6 se protáčejí, nemůžu je lisovacími kleštěmi dotáhnout. Stačí ale vzít imbus M6 s podložkou a matici dolisovat klíčem.
6. Na ukončení trubek jsem použil převlečné plastové návleky (čepičky). Klasická narážecí ukončení jsou nevhodná, při dešti se kmitočet antény nepříjemně mění.

Ostatní provedení zůstává stejné. Grafy ve velkém formátu z pásma 430MHz skončily. Jak jsem se dočetl, můj nanoVNA od firmy Zeenko typ S-A-A-2 je pirátská kopie a není nadále podporovaná. Nicméně vestavěný program funguje, jenom displej 2.8" je docela opruz. Ale dát 300$ za originál pro pár měření, mne vůbec neláká.
Naměřené hodnoty u dvojčete, SWR/f, 1,19/430, 1,18/432 a 1,37/440 MHz. Na snímku je nastavený rozsah 420÷450 MHz

Stožár

Tady bylo poměrně dost změn.
Přestala vyhovovat pata stožáru. Pokud víc zatížíme vrchol stožáru, základ stožáru má při stavbě tendenci se zvedat. Může dojít k situaci kdy máme kotevní kolík stožáru ve vzduchu a anténu s rotátorem na zemi. Nepříjemné. Základ nové paty je univerzální zemní vrut s délkou 520mm, maximálním průměrem zasouvané trubky cca 63mm. Vrut M.A.T-520x68mm-Zn je zhotovený z plechu ≠ 2,3mm, žárově pozinkovaný a dá se sehnat i s plastovými redukcemi pro různé průměry tyče pod 300.-Kč. Do vrutu se zasouvá kloub paty. Na trubku ø 63mm je přivařená vidlice z ohýbaného U profilu 35x35x2. Hliníkové pouzdro stožáru je kyvně uložené na čepu z ocelové kulatiny ø 10mm zasunutým v provrtaných maticích M10. Ty jsou přivařené z vnější strany k vidlici. Kloub paty je k zemnímu vrutu připevněný třemi šrouby M6. Váha paty je 2,5kg.

Bylo nutné zmenšit vůle v otáčení. Zářezy pro aretaci jednotlivých trubek stožáru nemají půlkulaté ukončení. Nyní je to zhruba tvar poloviny elipsy.

Holá tyč váží 1kg. Tyče stožáru z radiostanice R-407 jsou Al trubky ø 40x2,5 s délkou 1m, přidaná spojovací část je z Al trubky ø35x2,5 celková délka je 1,15m.

Podmínkou jsou i správně dimenzované kotvy. Kolíky kotev, bytelné armádní ruské. Úhelník 37x4.5mm, dlouhý 370mm. Hák ø 15mm s pojistkou proti vypadnutí kotvy. Každý váží 1 kg. Zajímavě jsou řešené kotvy do písčité půdy na videu [5], minuta 7:14 a 7:24.

Otáčení antény

K rotátoru SKYMASTER je potřeba doplnit výstupní trubku ø 30 mm s horním ložiskem. Trubku je nutné nutné uložit co nejpřesněji do osy otáčení rotátoru. Změřená odchylka byla 2,62 mm mimo osu. Stačilo trubku podložit kouskem AL plechu a centrování doladit slabšími plechy. Do výstupní trubky rotátoru se zasune anénní tyč dlouhá 2,5m, ø25x2, zajištěná dvěma šrouby M6. Její délka vyhoví pro stohování dvou antén na 70 centimetrů s vertikální vzdáleností 1,45m. Délka rotátorové části je stejná jako délka trubek, váha s rotátorem bez kabelu jsou 4kg.
Snímání polohy antény a řízení rotátoru bude věnovaný samostatný článek.

Koaxiální vedení

U této antény jsou vzdálenosti při stohování 1,45m svisle a 1,55m vodorovně. Antény jsou připojené ke slučovači půlvlnným vedením z koaxiálu H155 (Vf=0,81). Pro zachování fázových poměrů musí mít oba kabely k anténám stejnou délku, nejlépe násobek (λ/2) x Vf. Čínský výkonový slučovač je na nosné trubce upevněný pomocí držáku se suchými zipy. Slučovač mojí výroby je vzhledem k minimální váze upevněný jenom stahovacími pásky.

Stavba

Vlevo je zašroubovaná pata stožáru. Nahoře je vidět v horní části ocelové lanko. To vede ke kladce na kotvě, vrací se na kladku umístěnou na stožáru a odtud dolů na naviják.
U navijáku jsem vyměnil původní lanko za ø 2mm, páka je nová s poloviční délkou. Stožár se staví pomocí nůžek které nejen usnadní stavbu, ale i zabraňují bočním výkyvům stožáru v počátku zdvihání. Trubky nůžek jsou ze staršího stožárku, mají délku 3,3m a nahoře jsou spojené násuvným kloubem. Kloub tvoří dvě provlečená oka se závitem, zasunutá do kousku cyklistické duše. V konfiguraci pro vertikální polarizaci antén má stožár výšku 5,5m. Při použití antén pro horizontální polarizacaci je výška stožáru 7m. Tento stožár s anténami a rotátorem jsem schopný i ve svých osmdesáti letech postavit sám bez cizí pomoci, i když ta je v každém případě vítaná.

Dvojče jsem postavil a šel jsem na operaci karpálních tunelů. Nejdřív levá, za týden pravá ruka. Potom čtrnáct dní bez namáhání. Tak se stalo, že zůstal stožár s anténami na zahradě stát celý měsíc. Bez problémů přežil čas dešťů, větrů i bouřek. Pata se trochu naklonila, SWR stále 1:1,2.

Protože stavba ale hlavně bourání bylo poměrně namáhavé, zkrátil jsem stožár o jeden díl. Horní anténa je nyní je výšce 6,5m, ke stavbě nepotřebuju nůžky ani vrátek, stačí lanko a kladky. Je zajímavé, jak zkrácení o jeden metr ulehčí práci. Ke stavbě a bourání dvojčete i ve svých osmdesáti letech stačím pohodlně sám. Při použití zemního šroubu na patě je stožár poměrně dobře uzeměný.